Strach II

Už jsem o strachu napsal jeden článeček, ale rád bych publikoval ještě jeden.

Léčba homeopatiky mne z velké části zbavila úzkosti a obav, ale přeci jen tu a tam něco vyskočí jak onen pověstný čertík z krabičky, většinou když vyprší účinek dávky. Tak se to stalo i jednu sobotu při uklízení Čimického háje. Dostal jsem veliký strach, co když jsem se nevědomky píchl o nějakou injekční stříkačku po nějakém feťákovi.

Samozřejmě, že naskočila úzkost a strach z nevyléčitelných infekcí, utrpení a krátkého života. Po relativně krátké době jsem si ale uvědomil, k čemu mi takový strach vlastně pomohl.

Uvědomil jsem si, že když se neděje nic (nebo nemyslím na nic), co je ohrožující, když jsou lidově řečeno věci v pohodě, život mi bez vědomí probíhá mezi prsty, jako by o nic nešlo. Teprve strach o život a o zdraví mě vyburcoval k poznání, že jsem žil podle špatných priorit, kdy nejdůležitější bylo nemít problémy a neprožívat strach a obavy, dělat věci co mě baví a s ničím se nestresovat. Ale to není život, to je nenaplnitelná touha po vnějším klidu.

Úzkostné myšlenky nejen že svírají duší, ale také burcují k pozornosti a na duševní úrovni k bdělosti. Taková bdělost vedla k tomu, že jsem vnímal každý okamžik, povšechné dění okolo sebe i naplno emoce uvnitř mé bytosti. Nebylo to satori, ani probuzení. Byl to malý krůček za poznámím Života.

V těch chvilkách nebylo důležité, jak se mi daří nebo jak se mi bude dařit v budoucnu. Podstatným se stalo vnímaní toho, že máme jen Teď a to je potřeba náležite prožít. Iluze dlouhého života, kdy smrt je daleko předaleko a plány a seberealizace do budoucna jsou zásadni, je opravdu jen mámení. Život je nezastavitelný proces, který každému odměřuje různě. Nikdy nevíme, jak bude odměřeno nám a proto nerozlišujme kamžiky na obyčejné, špatné a dobré.

Když budete prožívat silný strach, prozkoumejte o jakou hodnotu se jedná. Jestli máte strach o práci, o vztah, o peníze nebo zdraví. A pak si uvědomte, že tahle priorita není ta nejprioritnější. Zjistíte, že sama vaše existence - vlastně vnímání a prožitek své existence - je to nejdůležitejší a tu naplníte jedině tak, když si bude uvědomovat prožitek z každého momentu. A prožít každý moment, když nejste probuzení, vám pomůže práve onen strach, který vás burcuje a podněcuje k ostražitosti, bystrosti a bdělosti. 

Nezatracujme strach jako negativní emoci. Je to vytečný učitel.